ČESKÉ BUDĚJOVICE

Termín: 25. září 2018

Místo: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, přednáškový sál, 1. patro

Příslib kraje k zavedení samostatného dotačního titulu pro knihovny a jiné závěry

Diskuse nad rolí a budoucností knihoven v České republice se nesla v přátelském duchu. Zúčastnění byli zástupci samospráv obecních, městských i krajských a také institucí, které mají podíl na rozvoji regionu. V úvodu nechyběla prezentace PhDr. Víta Richtera z Národní knihovny věnovaná sto letům veřejných knihoven v ČR a jejich budoucnosti v digitální době, na kterou účastníci diskuse ve svých vstupech navazovali a odkazovali. O své zkušenosti s přesvědčováním politiků při stavbě knihoven,
o prioritách a přístupech se podělil starosta Kaplice i Boršova nad Vltavou. Důrazně na přítomné apeloval Mgr. Patrik Červák, který zdůraznil, že bez kvalitních a smysluplných projektů je těžké očekávat peníze od kraje. A jelikož o peníze jde až v poslední řadě, byl příslib Pavla Hrocha (náměstka hejtmanky Jihočeského kraje) k zavedení samostatného dotačního titulu pro knihovny v duchu již fungujícího modelu grantů Jihomoravského kraje jedním ze stěžejních a povzbudivých závěrů diskuse.

Moderování se ujala bývalá redaktorka Českého rozhlasu České Budějovice PhDr. Hana Soukupová, která měla velký podíl na velmi příjemné atmosféře setkání. Diskusi sledovalo přes 70 účastníků z řad starostů měst a obcí, ředitelů knihoven, knihovníků i pracovníků úřadu Jihočeského kraje. Všem zúčastněným patří náš dík.

Okruhy diskuse:

1/ Máme tradici: velmi hustou síť knihoven. Jaký máte názor na její udržení či rozvoj v příštích letech?
2/ Co by měly knihovny v budoucnu dělat více? Co by měly knihovny v budoucnu zlepšit?
4/ Jak zaangažovat vedení obcí, aby podporovalo proměnu knihoven?
5/ Jak podpořit transformaci knihoven, na co se soustředit - např. v propojení se školami?
6/ Jak podporuje Jihočeský kraj rozvoj knihoven na svém území? Jsou vypsány nějaké grantové programy na podporu knihoven? Co podporovat v rámci dotací - ICT, prostor, vybavení, kulturní a vzdělávací akce?

Diskuse se zúčastnili:

Mgr. Ivo Kareš - ředitel Jihočeské vědecké knihovny v Č. Budějovicích, Pavel Hroch - náměstek hejtmanky Jihočeského kraj, Mgr. Jan Zeman - starosta obce Boršov nad Vltavou, Mgr. Pavel Talíř - starosta města Kaplice, člen předsednictva Svazu měst a obc, Ing. Jaromír Talíř - náměstek primátora města České Budějovice, Ing. Petr Švec - ředitel Národní sítě Zdravých měst ČR, Mgr. Patrik Červák - vedoucí odboru kultury a památkové péče KÚ Jihočeského kraje.

České Budějovice diskutovaly o budoucnosti knihoven

25. září 2018 v dopoledních hodinách se v rámci stejnojmenné celostátní akce konal v budově Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích kulatý stůl na téma Knihovna věc veřejná. Diskuse se zúčastnili náměstek hejtmanky Jihočeského kraje a starosta obce Kovářov Pavel Hroch, vedoucí odboru kultury a památkové péče Jihočeského kraje Mgr. Patrik Červák, náměstek českobudějovického primátora Ing. Jaromír Talíř, starosta města Kaplice a člen předsednictva Svazu měst a obcí Jihočeského kraje Mgr. Pavel Talíř, ředitel Národní sítě zdravých měst ČR Ing. Petr Švec, boršovský starosta Mgr. Jan Zeman a ředitel Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích Mgr. Ivo Kareš. Publikum zcela zaplněného sálu tvořili především knihovníci z celého regionu, ale i zástupci obcí.

Besedě předcházela úvodní prezentace PhDr. Víta Richtera Vývojové trendy v knihovnictví, která otevřela řadu témat: jak udržet v ČR současnou unikátní síť veřejných knihoven, která je nejhustší na světě; jak může veřejné knihovny podpořit Jihočeský kraj a jak jejich zřizovatelé, tedy obce; čím případně činnost knihoven zlepšit a na co se při jejich transformaci zaměřit.

Mgr. Červák připomněl v krátkém úvodním exkurzu význam knihoven v historii a zdůraznil nutnost zachovat tyto instituce i v digitální době. Pavel Hroch se v odlehčeném tónu vyznal ze své náklonnosti ke knihám a potěšil všechny přítomné informací, že také Jihočeský kraj chce v dohledné době podpořit menší obce systémovými dotacemi na vybavení a modernizaci jejich knihoven, tak jak to už udělaly některé jiné kraje. Zmínil také finanční posílení regionálních funkcí pověřených knihoven, aby bylo víc peněz na nákup knížek do výměnného fondu.

K otázce, jak získat pro knihovny finanční prostředky, zaznělo i několik dalších tipů. Vedle sponzorských darů nebo dotačních programů Ministerstva kultury ČR, případně Evropské unie se mluvilo také o aktivitě a nápadech samotných knihovníků, kteří by měli být schopni nadchnout pro své projekty vedení obcí či kraje. Připomenuty byly i setrvale nízké platy v oboru, což je problém, který se bez velkého úspěchu řeší už celá desetiletí.

V diskusi došlo i na konkrétní příklady obcí, které považují své knihovny za důležité a podporují jejich provoz. Starosta Boršova nad Vltavou Jan Zeman s trochou humorné nadsázky popsal, jak se v jeho obci podařilo prosadit stavbu úplně nové knihovny, která dnes nabízí vedle půjčování knih i různé kulturní akce a kurzy a má pětkrát více čtenářů než ta stará. Starosta Kaplice ing. P. Talíř zase představil "mediatéku", tedy zrekonstruovanou knihovnu v bývalém kulturním domě, a přiblížil okolnosti jejího vzniku. Právě pojetí knihovny jako kulturního a komunitního centra přesvědčilo kaplické zastupitele o její potřebnosti a pomohlo prosadit investici za cca 6,5 milionu korun. Význam multifunkčnosti knihoven v moderní době zdůraznil také Petr Švec z Národní sítě zdravých měst. Zároveň připomněl, že pro obce může být náročná nejen jednorázová investice do oprav nebo stavby knihovny, ale také její provoz, a upozornil na programy, které umožňují energetické úspory v podobných institucích.

Napůl vážnou, napůl úsměvnou diskusi vzbudila otázka, jestli je možné přínos knihoven pro společnost nějak konkrétně stanovit. Ivo Kareš zmínil v této souvislosti metodiku na vyčíslení návratnosti investic v knihovnách, podle které se například prostředky investované do JVK vrátí společnosti zhruba čtyřnásobně.

Dalším tématem byla spolupráce knihoven se školami, tedy různé vzdělávací aktivity. V malých obcích je taková spolupráce většinou založena na osobních kontaktech (Kaplice) a vcelku se daří, ať už jde o malé školáky, kteří se mohou s knihovnou v rámci výuky poprvé seznámit, nebo naopak seniory, např. účastníky Univerzity třetího věku. To má význam i pro mezigenerační setkávání na půdě knihovny. V dnešní době, kdy osobních kontaktů a komunikace ubývá, je to dvojnásob důležité, podotkl k tomu Mgr. P. Talíř. Knihovny by mohly významně přispět také k mediální gramotnosti obyvatel, což je v současné době velmi aktuální téma.

Na přetřes přišla i otázka, které aktivity už do knihoven nepatří - připomenuty byly knihovny věcí, dobročinné bazary apod. Z konkrétních příkladů (Boršov, kde se v knihovně dokonce peče svatomartinská husa) je vidět, že se tradiční funkce půjčovny knih v současnosti opravdu hodně změnila a rozšířila. Knihovny by však přece jen měly zůstat hlavně kulturními, vzdělávacími a výchovnými institucemi a rozhodně by se měly bránit snahám zřídit v nich např. výdejnu zásilek objednaných v e-shopu, konstatoval s mírnou nadsázkou Ivo Kareš.

V závěru besedy se všichni diskutující shodli, že i ve 21. století mají veřejné knihovny svůj smysl a stojí za to je podporovat. Je ale důležité, aby se informace o roli knihoven v měnícím se světě dostaly i k těm starostům, kteří jejich význam zatím nedokázali docenit. Pro knihovny v menších obcích může být velkým povzbuzením i konkrétní pomocí dotační program na jejich vybavení a modernizaci, který na setkání přislíbili zástupci Jihočeského kraje.