Termín:  6. června 2018 od 14 do 16 hodin 

Místo: Malý sál Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze, Mariánské náměstí 1, Praha 1

Knihovna věc veřejná -pražský kulatý stůl

Kulatý stůl Knihovna věc veřejná pro pražský region proběhl ve středu 6. 6. 2018 v Městské knihovně
v Praze. Účastníky v roli diskutujících byli: Petr Bílek (Literární noviny), Eliška Kaplický Fuchsová (zastupitelka hl. m. Prahy), Ondřej Kolář (starosta m. č. Praha 6), Michal Kryl (Nová škola, o.p.s.), Tomáš Lapáček (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy), Tomáš Řehák (Městská knihovna v Praze), Blanka Skučková (Ministerstvo kultury) a Jan Wolf (radní hl. m. Prahy). Moderování se ujala Štěpánka Duchková z Českého Rozhlasu Regina DAB. Do publika zavítali zástupci městských částí, neziskových a příspěvkových organizací, škol, knihoven a dalších organizací.

Prvním tématem kulatého stolu bylo jak efektivně pracovat s hustou sítí veřejných knihoven, kterou jsme zdědili již od dob první republiky. Knihovny byly označeny za vlajkovou loď moderní kulturně-komunitní infrastruktury města. Velký potenciál řečníci spatřovali právě v komunitní roli knihoven, kdy knihovny jednak svou nabídkou reagují na potřeby komunity, v níž působí a také mají potenciál být stabilním partnerem pro aktivity jednotlivců i neziskových organizací. Opakovaně také zaznělo shrnutí ředitele knihovny Tomáše Řeháka, že knihovna není resortní záležitostí kultury, ale svým fungováním
i potenciálem je rozkročena do tří směrů, a to jako instituce kulturní, vzdělávací a sociální. Sociální aspekt pak nemá jen ve smyslu nízkoprahovosti, ale také jako místo soudržnosti komunity. Jak uvedla Blanka Skučková z Ministerstva kultury, vzdělávací role knihovny pak směřuje k dětem i dospělým, kteří knihovny vyhledávají pro doplnění vzdělání raději než školy. Kulturní roli knihovny spatřovali řečníci
i účastníci v publiku mj. také v tom, že knihovna poskytuje orientaci těm, kteří nevědí, co hledají a v rámci kulturního pole je může směřovat k zajímavé nabídce.

I když si knihovna na sebe svými aktivitami nevydělá, ze stany radního pro kulturu Jana Wolfa zaznívalo jasné přijetí toho, že veřejné prostředky investované do knihoven se městu vyplatí. V roce 2018 se znovuotevřou pobočky Městské knihovny v Praze Letná a Malešice. Na rok 2019 je naplánováno znovuotevření poboček Černý Most, Hloubětín, Zahradní Město a otevření nové pobočky Jezerka.

Během diskuse se narazilo i na téma výstavby nových knihoven, kdy se i v jejich případě projevuje tzv. NIMBY (Not In My Back Yard) efekt, tedy knihovny veřejnost chce, ale nikdo nechce stavbu bezprostředně u svého bydliště. Což dokumentoval starosta Prahy 6 Ondřej Kolář svými zkušenostmi
s výstavbou nové budovy knihovny na Petřinách. Co se týče designu budov knihoven, zdůraznila Eliška Kaplický Fuchsová jejich význam pro kultivaci okolního prostředí i pozitivní dojem uživatelů knihoven.
V diskusi zazněl také návrh využívat pro stavbu knihoven v Praze i financování formou PPP projektů, kdy se financování řeší kombinací veřejných a soukromých prostředků. Pro modernizaci knihoven Tomáš Lapáček z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy počítá s využití stávajících finančních prostředků. Jak zmínil Michal Kryl z organizace Nová Škola o.p.s. knihovna kombinuje více funkcí
a důležité je, aby nabízela jak knihy, tak prostor pro komunitu, aniž by jeden z těchto prvků zcela dominoval.

Šéfredaktor Literárních novin Petr Bílek, upozornil, že knihy ztrácejí svou hodnotu jako kulturní artefakt a je nutné s tím do budoucna počítat. A tedy přizpůsobovat nabídku knihoven pro generaci digitálních domorodců, například i formou zpřístupnění nezměrné nabídky digitalizovaných děl. Ztráta hodnoty knih a nedostupnost starších titulů byla znovu zmíněna i v diskusi s publikem.

Jedním z témat bylo také sjednocování poskytování služeb, tak aby čtenář mohl využívat s jednou průkazkou knihovny s různými zřizovateli. Jak uvedl ředitel knihovny Tomáš Řehák, v tomto ohledu je napřed společné poskytování online služeb, a to formou portálu Knihovny.cz, který uživatelům poskytuje dosud nejširší nabídku dokumentů z knihoven po celé ČR. Nastartování spolupráce online v řádu let, doufejme, povede i k užší spolupráci knihoven, kterou čtenáři vítají, jako například možnost vracet knihy i do jiné knihovny, než ze které byla půjčena. Vybavení a nabídku knihoven komentovala Blanka Skučková z Ministerstva kultury a zdůraznila, že současný zákon o knihovnách nebo metodický pokyn ke standardům knihovny zřizovatele takřka k ničemu nenutí a má pouze doporučující charakter. Nicméně zákon předpokládá spolupráci knihoven v rámci kraje.

Závěr debaty se zaměřil na spolupráci knihoven se školami a neziskovými organizacemi. Partnerství
s neziskovými organizacemi může pomoci knihovnám při naplňování sociální role, protože přece jen nemají tolik zkušeností s poskytováním sociálních služeb a zároveň neziskové organizace oceňují zázemí knihoven, které jsou schopné dlouhodobé spolupráce a jsou pro uživatele bezpečným prostředím.

Debata prokázala, že směr, kterým se knihovny vydaly, tedy nebýt jen půjčovnami knih, ale poskytovat další služby komunitě, je správný a politiky i veřejností podporovaný.

Veronika Hyblerová Trachtová, Městská knihovna v Praze, červen 2018