KARLOVY VARY

Termín: 19. září 2018, 14 - 16 hod.

Místo: Krajská knihovna Karlovy Vary, Závodní 378/84, 36006 Karlovy Vary, společenský sál

Diskuse se zúčastnili:

Mgr. Daniela Seifertová - náměstkyně hejtmanky a radní pro kulturu Karlovarského kraje
Ing. Josef Janů - radní Karlovarského kraje pro oblast regionální rozvoje a informatiky
Mgr. Jiří Klsák - náměstek primátora města Karlovy Vary
PaedDr. Vratislav Emler - ředitel Krajské knihovny Karlovy Vary
Mgr. Daniela Drobečková - ředitelka Městské knihovny Sokolov
Zdeněk Janský - místostarosta města Hroznětín
Pavel Hrysz - starosta obce Dolní Nivy, člen Svazu měst a obcí

Úvodní prezentaci přednesl PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny České republiky.

Diskuzi moderoval Radim Jehlík - moderátor a vedoucí redakce Českého rozhlasu Karlovy Vary

Výstupy z panelové diskuze

Rozhodujícím faktorem pro rozvoj knihovny a její expanzi do veřejného prostoru je zapálený knihovník. Entuziasmus jdoucí z knihovny výrazně ovlivňuje náhled zřizovatele na důležitost knihovny a její roli ve společenském, spolkovém a sociálním životě obce. Toto může být účinné jen tehdy, pokud si zřizovatel dovede představit, jak jim může být knihovna užitečná.
Knihovny bez rozdílu velikosti obce, v níž působí, by se měly stát otevřeným místem pro spřízněné komunity, místem, které bude spojovníkem a partnerem aktivit těchto komunit v dané lokalitě.
Malé obce by se měly více zaměřit na komunitní činnost.
Některé obce si uvědomují, že dobře fungující knihovna je něco, na co mohou být pyšní. Obec Hroznětín, která získala modrou stuhu v soutěži Vesnice roku, hodlá obdrženou významnou finanční částku investovat do zlepšení přístupu pro handicapované do knihovny. Jsou si vědomi, že je důležité, aby knihovna byla dobře vybavená a v příjemném prostředí.
Slova starosty menšího města pan Miroslava Bendy z Březové u Sokolova: "Pokud se daří knihovně, daří se také obci."
Knihovny musí spolupracovat se školami v místě.
Při všech nabízených aktivitách by knihovny neměly zapomínat na svou základní funkci - výchovu ke čtenářství a popularizaci literatury. Knihovny často přebírají výchovu ke čtenářství místo rodičů.
Knihovna je kulturní, vzdělávací a zároveň i sociální zařízení.
Knihovny mohou pomoci obci tím, že se stanou otevřeným místem setkávání, spolupráce, partnerem pro školu.
Knihovny by měly být nositeli regionální historie. Ve větších institucích je důležitá role těch, kteří komunikují s veřejností, v malých knihovnách je klíčová osobnost knihovníka.

Bc. Michaela Němcová

Knihovna věc veřejná v Karlových Varech

Krajská knihovna Karlovy Vary se jako všechny krajské knihovny zapojila do celostátního projektu Knihovna věc veřejná, pořádaného Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR, Sdružením knihoven ČR se záštitou Asociace krajů ČR, Spolku pro obnovu venkova, Svazu měst a obcí a s podporou Ministerstva kultury ČR.

Panelová diskuse k tomuto projektu se v Karlových Varech ve společenském sále Krajské knihovny Karlovy Vary konala 19. září 2018 od 14.00 do 16.00 hodin za účasti zástupců vedoucích pracovníků knihoven regionu a také jejich zřizovatelů jako diskutujících a samozřejmě knihovníků a odborné i laické veřejnosti v auditoriu. Hostem karlovarského odpoledne byl PhDr. Vít Richter, ředitel knihovnického institutu Národní knihovny.

Všichni zúčastnění očekávali strohou odbornou debatu u příležitosti oslav 100 let od vzniku naší republiky a také hlavně 100 let od přijetí prvního knihovního zákona. Diskusní odpoledne se nakonec ukázalo jako velmi příjemné setkání odborníků a zejména knihovnické veřejnosti, kde bylo, i přes probírání závažných témat směřování českého knihovnictví, velmi příjemné pobýt. K tomu jistě nemalou měrou své profesionality přispěl moderátor diskusního odpoledne, vedoucí redakce Českého rozhlasu Karlovy Vary, Radim Jehlík.

Mnoho prostoru bylo v diskusi věnováno menším knihovnám a jejich problémům, otázkám jejich směřování a žádoucí přeměně knihoven na komunitní centra obcí. Protože knihovny bez rozdílu velikosti obce, v níž působí, by se měly stát otevřeným místem pro spřízněné komunity, místem, které bude spojovníkem a partnerem aktivit těchto komunit v dané lokalitě.

Zástupci obcí, zřizovatelů knihoven, se shodli na tom, že rozhodujícím faktorem pro rozvoj knihovny a její expanzi do veřejného prostoru je zapálený knihovník. Zaznělo i to, že právě entuziasmus jdoucí z knihovny výrazně ovlivňuje náhled zřizovatele na důležitost knihovny a její roli ve společenském, spolkovém a sociálním životě obce. Je jisté, že toto ale může být účinné jen tehdy, pokud si zřizovatel dovede představit, jak mu může být knihovna užitečná.

Diskuse se v Karlových Varech zúčastnili opravdu osvícení zřizovatelé, kterým jejich knihovna není lhostejná. Samozřejmě je nutné o zcela nezastupitelné roli knihovny v životě obce přesvědčit zejména ty, kteří její přínos zatím úplně nevidí a neuvědomují si skutečnost, která zazněla i v diskusi a totiž, že "pokud se daří knihovně, daří se i obci."

Dalším detailně probíraným tématem bylo téma regionální historie a její uchovávání právě prostřednictvím knihoven. Diskutující se shodli, že knihovny by jistě měly být nositeli regionální historie.

Na závěr, ve shrnujících příspěvcích, nejednou zaznělo, že při všech nabízených aktivitách by knihovny neměly zapomínat na svou základní funkci - výchovu ke čtenářství a popularizaci literatury.